|
|
Symbol demokracie? Proměny vnímání budovy Reichstagu po roce 1990.
Nováková, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se zabývá symbolickými významy spojovanými s reprezentativní architekturou a zkoumá diskusi a aktéry, kteří vytváření těchto symbolických významů ovlivňují. Reprezentativní budovy představují pro příslušníky národa dodnes symboly a pomáhají k vytváření národní identity. Zároveň jsou odrazem historických událostí a nositeli kulturní paměti, jejíž podobu utváří i zástupci politické reprezentace. Předmětem zkoumání této práce je budova Říšského sněmu v Berlíně, která byla v minulosti spojována s pozitivními i negativními konotacemi v souvislosti s proměnou jejího vzhledu a funkce. Cílem mé bakalářské práce je zmapovat diskusi, která se odehrávala v 90. letech a představit její aktéry, kteří vtiskli budově její dnešní podobu. Práce představuje pro rekonstrukci důležité mezníky, nejdříve se zabývá kolokvii o přestavbě budovy a požadavky na rekonstrukci v rámci výběrového řízení a následně se zabývá sporem o kopuli Reichstagu a o uměleckém projektu zahalení. U obou zmíněných událostí jsou uvedeny argumenty pro i proti, které zároveň vystihují, jaké symbolické významy měly být s budovou po rekonstrukci spojovány. Výsledkem je zjištění, že události 90. let ovlivnily vnímání Reichstagu, který se díky své rekonstrukci stal jasnějším symbolem spojovaným s významy jako demokracie nebo nový začátek oproti...
|
|
|
Krajina vzpomínání duchcovského viaduktu. Socialistická ideologie v mikrohistorické perspektivě
Pýcha, Čeněk ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Práce se zabývá formami vzpomínání na střet dělnického hladového pochodu s četnickým kordonem, který se odehrál v severočeském Duchcově 4.2.1931 a při kterém zahynuli čtyři nezaměstnaní dělníci. V období československého socialismu státem podporované formy připomínání této události vytvořily komplexní soubor rámců paměti, který je na základě teorií Pierra Nory a Jana Assmanna označen jako krajina vzpomínání duchcovského viaduktu. Analýza této krajiny vzpomínání je předmětem první části práce. Druhá část práce se zaměřuje na aktéry, kteří se zapojili do konstrukce krajiny vzpomínání a ve vyjednávání, které provázelo tuto konstrukci, formulovaly své vlastní individuální či skupinové motivy. Klíčová slova: Duchcovský viadukt, krajina vzpomínání, místo paměti, kulturní paměť, komunikativní paměť, ideologie, socialismus, vyjednávání
|
|
|
Poutní místo Křemešník. Proměny místa paměti v první třetině 20. století
CHALUPOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je objasnit, jak se měnil obraz poutního místa Křemešník ve společenské paměti v první třetině 20. století. Nejprve je nastíněn vývoj církevních dějin v Čechách a na Pelhřimovsku a starší dějiny Křemešníku. Následně je sledované časové období rekonstruováno na základě analýzy pamětních knih, vedených křemešnickými expozity. Důraz je kladen na významné události a každodenní život, ale rovněž na osobnosti jednotlivých kněží a jejich vztah k poutnímu místu. Paměť místa utvářely především poutě, proto je další část práce věnována jim. Stranou pozornosti však nezůstanou ani pověsti a zázraky spojené s křemešnickou studánkou. Oblibu poutního místa pak dokládá část věnovaná sňatkům a křtům na Křemešníku a také pasáž pojednávající o dobových příručkách. Celou práci shrnuje závěr, který rovněž navrhuje další možnosti bádání.
|
host ::
RSS.